Testy na alergii: Jak probíhá alergologické vyšetření

První projevy alergie může odhalit praktický pediatr, dermatolog, gastroenterolog, oční lékař, případně i samotní rodiče. Příznaky mohou být různé, např. kožní (vyrážky, ekzém), související se sliznicí (příznaky alergické rýmy nebo zánětu spojivek), dýchací (kašel, pískoty) nebo trávicí (zvracení, průjmy, krev ve stolici).

Někdy může být prvním projevem alergie anafylaktický šok, v tom případě je alergologické vyšetření nutností.

Testy na alergii se dělají až po podrobné anamnéze – lékař se zeptá, za jakých okolností reakce vznikají, co je zhoršuje, případně kdy naopak dochází ke zlepšení příznaků. Při potravinové alergii může velmi pomoct zápis jídelníčku, při podezření na pylovou alergii i zápis dní, kdy byly problémy nejvýraznější. Po anamnéze jsou následně navrženy další testy.

Nejčastějií užívanými testy na alergii jsou takzvané kožní prick testy.

Tekuté potraviny jako mléko kapeme přímo na předloktí. Sypké nebo tvrdé potraviny je potřeba nastrouhat nebo rozdrobit nadrobno a smíchat s kapkou vody. Pro kožní testy na alergii je možné použít v podstatě jakoukoli potravinu. Vpich do kůže ovšem nejenže bolí (i když jen málo), ale hlavně malé děti hůře snášejí delší držení ruky a omezení, které jim vyšetření přináší.

Základní alergeny mají k dispozici alergologové stále. Pokud je to potřeba, pacient si přinese zbývající potraviny sám – stačí malý vzorek.

Je dobré testovat alergeny cíleně – jak na základě anamnézy, tak i podle věku dítěte.

Mezi běžně se vyskytující potravinové alergeny u kojenců patří mléko a pšeničná mouka. Proto v jejich případě nejčastěji testujeme tyto potraviny. U starších děti přidáváme k testům ořechy (kešu, lískové, vlašské) + arašídy a sóju, případně ovoce a zeleninu, další druhy obilnin (sezam, mák).

Laboratorní vyšetření

Dalším krokem alergologického vyšetření je odběr krve, který je potřeba pro stanovení protilátek proti podezřelým alergenům. Dnes máme k dispozici řadu laboratorních testů, které umí alergii pořádně vyšetřit. Některé dokážou i z malého množství krve zjistit protilátky proti stovkám různých alergenů. 

Laboratorní vyšetření je zpravidla nákladné, a proto vyšetřované alergeny zvolíme na základě důkladné anamnézy. Nikdy ale není možné vyšetřením zjistit úplně všechno. Pokud vám budou laboratoře nabízet zpoplatněné kožní testy na alergie (tedy neplacené zdravotní pojišťovnou), je důležité se zeptat, jaký typ protilátek bude výstupem.

Alergologické vyšetření by mělo zahrnovat jenom protilátky typu IgE.

Vyšetření protilátek IgG totiž nedávají smysl a nejsou doporučována ani Českou společností pro alergii a klinickou imunologii.

Laboratoře často namítají, a je to zároveň i mýtus, že alergologické vyšetření je možné u dětí dělat až po první, a někdy až třetím roce života. Pravdou je, že kožní testy na alergii se mohou dělat kdykoli, klidně i po narození. Běžnou praxí ale je, že testujeme děti kolem 4.–6. měsíce. 

Příprava na alergologické vyšetření je přitom jednoduchá. Dítě by během určité doby (několik dní až týden) nemělo užívat léky proti alergii, tzv. antihistaminika. Vnitřní strana předloktí, kde probíhá testování, by neměla být ošetřena mastmi s obsahem kortikosteroidů. 

Kdy můžeme testovat?

Testovat tedy můžeme v zásadě kdykoli, ale ideálně aspoň 3 týdny po poslední alergické reakci. Obavy ze závažných vedlejších účinků nejsou opodstatněné, protože kožní testy patří mezi bezpečné metody. K zvážení je jen jejich použití u dětí, které na potravinu reagovaly velmi silně. 

Ve výjimečných případech je třeba testy odložit, ale v zásadě platí, že testovat můžeme kohokoli a kdykoli. Je nutné si však ověřit, jestli zvolený alergolog testy dělá a jakou konkrétní přípravu před nimi požaduje. 

Závěrečné hodnocení alergologického vyšetření by mělo přijít až po důkladném zhodnocení anamnézy, kožních i laboratorních testů. Není patřičné hodnotit jen jednotlivé části. Důležitý je kontext. Proto by samotný rezultát měl vyřknout až alergolog. Činit závěry z výsledků laboratorních testů nezaručuje správnou diagnózu.