Řešení & ošetření

Co se děje v atopické pokožce? (a jak můžete omezit zhoršování ekzému?)

Podrážděná pokožka s pocity svědění představuje atopickou pokožku. Jedná se o zhoršený stav velmi suché pokožky. Toto kožní onemocnění, ke kterému dochází již v raném dětství, je skutečnou epidemií. Je dokonce jednou z prvních příčin návštěvy kožního lékaře. Za 30 let se počet případů atopické dermatitidy v západních zemích* zdvojnásobil až ztrojnásobil.

Atopická dermatitida je méně známé, často nepochopené onemocnění, které ničí život dětem i jejich rodičům. Nedávné vědecké objevy však umožnily pokrok v chápání tohoto onemocnění a úpravu léčebného režimu již od narození.

Atopická dermatitida je zánětlivé kožní onemocnění charakterizováno extrémně suchou pokožkou a červenými skvrnami, které jsou často pokryté malými váčky („puchýřky”), které způsobují intenzivní svědění.

Atopická dermatitida je nezhoubné, nenakažlivé chronické onemocnění, které se vyvíjí náhlými výskyty ekzému.

Tyto akutní stavy značně ovlivňují kvalitu života a velmi často jsou příčinou nespavosti. Postupně se atopický terén, tedy predispozice k rozvoji alergického onemocnění, může projevovat dalšími alergiemi, jako jsou astma, rýma nebo zánět očních spojivek. Komplikacemi jsou sekundární bakteriální nebo virové infekce (herpesy). Na atopickém terénu se objevují také malé infekční epiteliální tumory (molluscum contagiosum) virového původu.

Extrémně suchá pokožka se stává propustnější a přestává plnit funkci bariéry před vňejšími i vnitřními nepříznivými vlivy. Ne každá suchá pokožka se však stane atopickou.

Atopie se vyvíjí na geneticky příznivém terénu.

Předchozí studie ukázaly, že pokud má atopickou pokožku jeden z rodičů, pravděpodobnost její výskytu u dítěte je 30 %**. Když jsou postiženi oba rodiče, je pravděpodobnost 70 %**.

Atopická pokožka je kromě genetických faktorů spojena také:

vzbouřeným imunitním systémem, který reaguje přehnaně – zánětem. Epidermis je propustná vrstva, propouští alergeny (roztoče, zvířecí chlupy, pyl...) a některé bakterie (zlatý stafylokok), které zapříčiňují zánětlivé reakce.

Potravinové alergeny kravské mléko, vejce atd. jsou na úrovni trávení také jedním z faktorů zodpovědných za některé náhlé výskyty ekzému. Dalšími faktory jsou například chemické látky aplikovány na pokožku, teplo nebo pocení, které představují zdroje podráždění a způsobují propuknutí ekzému.

Je však potřeba říct, že potravinová alergie se ve většině případů u atopických dětí nevyskytuje. Potravinové alergie se projevují trávícími nebo kožními příznaky a „zlomem” křivky hmotnosti a velikosti.

*Zdroj: Atopická dermatitída: epidemiologie ve Francii, definice, přírodní vědy, spojení s jinými atopickými projevy, skóre závažnosti, kvalita života. E. Mahé. Ann. Dermatol. Venereol. 2005; 132

**Zdroj: Atopická dermatitida. SA Büchner. Forum Med Suisse č. 19, květen 2001

1. fáze

Atopická dermatitida zpravidla začíná mezi 2. a 3. měsícem života, kdy se objeví dobře ohraničené červené skvrny na tvářích, rukou, později také v oblastech, kde se ohýbají lokty a kolena. Onemocnění se vyvíjí náhlými opakovanými návraty v průběhu jednoho roku až dvou let.

Pokožka je nepřetržitě suchá, což podněcuje svědění, které je příčinou nespavosti a zhoršení kvality života.

2. fáze

Po několika letech se u některých dětí může rozvinout další projev atopie, rýma a/nebo alergická astma. Mluvíme o „atopickém pochodu”, který je často spojen se škrábáním a s výraznou kolonizací pokožky zlatým stafylokokem.

Vědecká komunita proto v současné době žádá, aby se za účelem předcházení vzniku a zhoršování tohoto onemocnění začalo s léčbou brzo, a to již od narození, v případě, že se atopická pokožka objeví u novorozenců, kteří zatím nejsou postiženi tímto onemocněním, ale existuje u nich genetická predispozice (rodiče nebo sourozenci – atopici).

Postižení lidé mají speciální alergickou genetickou predispozici (atopický terén),
která se může projevovat také na úrovni dýchání (astma), ORL (alergická rýma), očí (alergický zánět spojivek), trávení (potravinová alergie).
Atopická dermatitida nejčastěji postihuje kojence a děti většinou mezi 3. měsícem a 5. rokem a až 80 % případů se objeví před 1. rokem. Atopická pokožka však může trvat i dlouhodobě a někdy až do dospělosti.

Dr Michèle Sayag, Alergolog.

Otázka uživatele internetu Jak lze předejít atopické dermatitidě a jak ji léčit?

U dětí, zvláště pak u dětí, jejichž rodiče mají tendenci k alergii, se používá prevence. U těchto případů například víme, že je nejlepší vyhýbat se v několika prvních týdnech života kontaktu s kočkami. Co se týče léčby, propuknutí ekzému by se mělo léčit co nejdříve pomocí topických protizánětlivých léků (krémy s kortikoidy) Změny v kožní bariéře by se měly léčit každý den pomocí zvláčňujících látek.

Dr Michèle Sayag, Alergolog.
Dr Michèle Sayag, Alergolog.

Otázka uživatele internetu Může voda, kterou používám k mytí svého dítěte, zhoršit atopii?

Tvrdá voda zhoršuje suchou pokožku, a tak ovlivňuje kožní bariéru, což umožňuje, aby alergeny z okolního prostředí prostupovaly pokožkou a odstartovaly propuknutí ekzému u atopických dětí.

Dr Michèle Sayag, Alergolog.
Dr Michèle Sayag, Alergolog.

Otázka uživatele internetu Trpím na alergie (ekzém, pásový opar). Bude tedy moje dcera náchylnější k takovým kožním problémům?

Pásový opar není alergie, ale virová infekce. Ale pokud trpíte na atopické alergické reakce, vaše dcera může být ohrožena atopickou dermatitidou více, než je to obvyklé.

Dr Michèle Sayag, Alergolog.

Chápání progresivního charakteru atopické pokožky se změnilo a určilo dva klíčové cíle, které by vás měly dovést ke kožnímu lékaři.

DIAGNOSTIKA

Jakou strategii zaujmout při progresivním onemocnění?

Je nezbytné okamžitě zastavit progresi a konat co nejdříve, ve stadiu před atopickou suchostí u rizikových kojenců, tedy u těch, u kterých je pokožka velmi suchá, bělavá, hrubá, a u těch, jejichž rodiče nebo sourozenci mají atopickou pokožku.

Jak to udělat? Tak, že zasáhnete co nejdříve a co nejvhodnějším způsobem, protože každý zánětlivý výskyt atopické dermatitidy podporuje její návrat k předchozímu horšímu stavu.

Každé propuknutí onemocnění je důležité radikálně léčit, čímž se omezí opětovné objevení se lézí a zkrátí se progrese onemocnění.

Léčba náhlého výskytu ekzému spočívá především v použití lokálních kortikoidů (nebo dermokortikoidů). Podporují vymizení zánětlivých lézí a rychlou úlevu od svědění. Při náhlém přerušení léčby často dochází k obnovení lézí. Množství použitých lokálních kortikoidů závisí na ošetřované ploše a věku postiženého člověka. Počet balení, která se používají na dobu určitou, stanoví lékař.

Neměly by se nanášet na obličej a u kojenců na sedací část těla.

Ve druhé linii léčby (pouze u dětí starších jednoho roku) se v případě neúspěšné léčby kortikoidy může nasadit takrolismus. Další typy léčby se zvažují pouze u dospělých nebo dospívajících jedinců.
Diety, které spočívají ve vynechání určitých potravin, mají své opodstatnění jen tehdy, pokud lékař potvrdí existenci potravinové alergie (alergiologické testy na potraviny u odborníka).

Důsledně dodržujte doporučení svého kožního lékaře a nezapomeňte na tyto opatření:

Vyhýbejte se alergenům, které mohou vyvolat akutní zánětlivou reakci, tedy roztočům, pylu, zvířecím chlupům a peří, ale také kontaktu s tabákem, který má dráždivé vlastnosti.
Vyhýbejte se příliš včasnému podávání rozmanitých jídel kojencům. Řiďte se doporučeními svého dětského lékaře nebo ošetřujícího lékaře.
Upřednostněte bavlněné oblečení. Vyhýbejte se vlně a syntetickým materiálům, které mohou podráždit pokožku.
Dejte pozor, abyste nepoužívali příliš velké množství pracího prášku. Velké dávky mohou oslabit epidermis.
Nezapomínejte na žehlení nebo používání sušičky na prádlo. Vaše oblečení bude při nošení méně drsné.
Dbejte, aby u vás doma nebyla příliš vysoká teplota (19 °C – 20 °C), a pravidelně zvlhčujte vzduch. Každý den větrejte, v létě i zimě.
Pravidelně zvlhčujte ložnici nebo jen jednoduše pověste do pokoje na noc mokrý ručník.
Co se týká sportu, neexistují žádná omezení. Výjimku tvoří případ, kdy by nadměrné pocení způsobovalo nepříjemné svědění.

Každý den se sprchujte asi 5 až 10 minut. Voda musí mít mírnou teplotu (ne více jak 35 °C, suchá pokožka nesnáší teplou vodu).
Nepoužívejte pěnu ani sůl do koupele, protože vysušují a dráždí pokožku.
Umývejte se přípravkem s velmi vysokou tolerancí, nejlépe velmi jemným tekutým přípravkem nebo dermatologickou kostkou (na posílení kožní bariéry). Vylučte používání obyčejných mýdel, které dráždí a vysušují epidermis.
Vysušte pokožku velmi opatrně a důkladně, nejlépe přikládáním bavlněného ručníku.

1-krát až 2-krát denně nanášejte ve větším množství zvláčňující přípravek, který napomáhá obnovení kožní bariéry, obnovuje vláčnost a jemnost pokožky a zároveň snižuje její hyperreaktivitu.
V období propuknutí ekzému používejte 1-krát až 2-krát denně hydratační a promašťující přípravek, který zklidní svědění a omezí zánětlivou reakci na celém těle mimo ekzémové léze.