Jak zvládnout dětský atopický ekzém

Při stanovení diagnózy „atopický ekzém“ je obyčejně nejtěžší pro rodiče vyrovnat se s faktem, že onemocnění je dlouhodobé, a i když vlivem vhodné péče jeho projevy ustoupí, po čase se opět vrací.

Atopický ekzém vzniká souhrou více faktorů. Může být zapříčiněn přecitlivělostí organismu dítěte na některé látky z vnějšího prostředí, které následně fungují jako alergeny. Významný podíl na jeho vzniku má ale i dědičnost.

Dětský atopický ekzém je diagnostikovaný dětem v předškolním a mladším školním věku. Dítě je vystaveno silnému svědění postižené části kůže, která je nedostatečně hydratovaná, na pohled suchá s odlupujícími se šupinkami, zarudlými puchýřky a možnou zánětlivou reakcí. Kůže je také často drsná kvůli odřeninám a škrábání.

Nejčastěji jsou postižena místa na zápěstí, hřbetech rukou, loktech a v loketních jamkách. Postižené ale mohou být i jiné partie těla. Dítě s atopickým ekzémem vyžaduje zvýšenou péči rodičů, a to nejen o jeho citlivou pokožku, ale potřebuje také psychickou podporu, láskyplné a klidné prostředí.

Psychická podpora dítěte se významně podílí na jeho zdravotním stavu.

Nepohoda, stresy, dlouhodobý strach, nestabilita se odráží na stavu základního onemocnění, hrozí zhoršení jeho projevů nebo jeho znovuvzplanutí.

Pomoc rodičů a nejbližších s atopickým ekzémem teda spočívá hned v několika oblastech. Mezi první patří technické zabezpečení vhodného prostředí pro dítě s omezením možných alergenů, které se mohou na vzniku a zhoršení onemocnění podílet. Čistota, snížená prašnost, nedráždivé kosmetické výrobky, prací prášky, potraviny s minimálním obsahem alergenů a vhodná léčba ale samy o sobě nestačí.

Je třeba budovat klidné, laskavé a trpělivé zázemí dítěte. Rodiče by si měli se svým dítětem často povídat, naučit ho komunikovat o svých pocitech, vysvětlit mu souvislosti, ujišťovat ho o své lásce k němu a poskytovat mu podporu.

Rodiče také učí dítě základním návykům šetrné péče o jeho pokožku a trpělivě mu pomáhají překonávat bolest a svědění, které toto kožní onemocnění přináší. Posilujte v dítěti tendence ovládat nutkání škrábat se a upřednostněte odměnu před trestem.

Dítěti můžete snížit psychické napětí tím, že odvedete jeho pozornost k jiné činnosti a naučíte ho využívat zástupné metody namísto škrabání, například stisk nebo soustředění se na představu o zchlazení kůže. Pomáhá relaxační trénink ve formě pohádek a cvičení spolu s nácvikem dýchání, které následně dítě může využít k překonání nepříjemných pocitů.

Řešení frustrace a strachu, sdílení emocí dítěte a nácvik technik na snížení nepříjemných vlivů z vnějšího prostředí vedou dítě k jeho stabilizaci a získání pocitu jistoty a vlastní hodnoty.

Pokud se podaří psychicky stabilizovat dítě a společně s lékařem zvládnout základní projevy postižení, je naděje, že při vhodné péči a výchově v laskavém prostředí se bude dítěti dařit a období znovuvzplanutí ekzému se budou prodlužovat, až zmizí úplně. Velkou nadějí pro rodiče a děti může být i zkušenost z lékařské praxe, která zaznamenala, že asi u 75 % případů dětský atopický ekzém úplně zmizí kolem desátého roku věku.

Jak můžete pomoct dítěti s ekzémem?

Poraďte se s lékařem o vhodné léčbě pro vaše dítě (farmakologické i podpůrné v rámci prostředků na snížení pocitu svědění).

Řiďte se doporučeními lékaře, co se týká prevence znovuvzplanutí onemocnění (šetrné umývání, krémování, využívání speciálních přísad do koupele, vhodná volba potravin, prací a čisticí prostředky, textilie apod.).

Zajistěte dítěti klidné prostředí s významným omezením alergenů, na které může být vaše dítě citlivé.

Ostříhejte dítěti nehty.

Používejte bavlněné prádlo a oblečení.

Nevystavujte místa postižená ekzémem přímému slunci.

Pokud je to možné (po poradě s lékařem), dopřejte sobě i dítěti pobyt u moře.

Trpělivě vysvětlujte dítěti, že škrabání kůže nepřináší úlevu, a naučte ho techniky na odvádění pozornosti a snížení napětí.

Po poradě s lékařem (podle stavu postižení) ulevte dítěti ochlazením postižených míst (minerální voda ve spreji, chladnější koupel apod.).

Přistupujte ke svému dítěti s klidem, trpělivě a laskavě, a to i v případě, že jste unavení nebo vyčerpaní. Mějte na paměti, že dítě reaguje na vaši nervozitu a nepohodu zvýšením svého neklidu.

Netrestejte dítě za selhání, spíš formou pochvaly nebo odměny posilujte žádoucí jednání.

Více s dítětem komunikujte, naučte ho projevovat emoce, poskytněte mu podporu a vysvětlení.

Ubezpečujte dítě o své lásce.

Naučte dítě, jak má komunikovat viditelné postižení své kůže mezi vrstevníky. Připravte ho na možné reakce.

Informujte učitelky v mateřské škole a požádejte je o spolupráci.

Významný efekt může mít také rodinná terapie, kdy rodiče spolu s dítětem pravidelně navštěvují zkušeného psychologa.

Pokuste se nastavit si pravidelný každodenní režim péče o dítě, rodinu, domácnost a sebe. Nezapomínejte na sebe!
Naučte se delegovat práci a nesnažte se být dokonalá matka, manželka a milenka.
Přiměřeně zapojte do péče o dítě otce, sourozence, babičky i dědy. Vysvětlete jim omezení, potřeby a zásady péče o postiženou kůži dítěte.
Nebojte se požádat o pomoc – nejlépe konkrétně, co může daná osoba udělat.
Snižujte své napětí a stres (zvýšenou mrzutost a neklid v době vzplanutí dítěte) sportem a vhodným relaxem.
Vnímejte pokroky dítěte a radujte se z nich.
V případě potřeby neváhejte využít pomoc zkušeného psychologa.

Informujte se o možnostech léčby a péče o postiženou pokožku dítěte.
Přistupujte k dítěti vždy v klidu, trpělivě a s láskou.
Sdílejte radosti i strasti potomka s vaší ženou (dcerou, nevěstou).
Poskytněte konkrétní pomoc.
Poskytněte podporu a jistotu.
Dopřejte matce dítěte čas jen pro sebe, například pomozte zajistit hlídání dítěte a podobně.
Věnujte čas a péči rodině.
Reagujte trpělivě a laskavě (zvlášť v období, kdy je dítě neklidné a máma je vyčerpaná a podrážděná).
Netrestejte dítě za neklid, mrzutost či plačtivost. Radši podporujte pozitivní vzorce jeho jednání odměnou a pochvalou.
V případě potřeby neváhejte vyhledat pomoc a radu psychologa.