Dermatologie

Atopický ekzém: Co to je a jak ho léčit?

Atopický ekzém je dnes nejčastější chronické a zánětlivé kožní onemocnění u dětí z vyspělých zemí. Jak ho poznáte a jaké jsou možnosti jeho léčby?

Co je to atopický ekzém?

Atopický ekzém je dlouhodobé anebo opakující se kožní onemocnění, které postihuje především kojence, děti a mladistvé. Méně často příznaky přecházejí do dospělosti anebo se až v dospělosti poprvé objeví.

Už název onemocnění dobře ukazuje jeho průběh. Slovo ekzém je odvozeno z řeckého slova ekzeo, což označuje něco, co vyvěrá nebo vybublá na povrch. Je tak dobře vystižený zápalový charakter onemocnění (příznaky jsou zčervenání, otok, teplá kůže v místě ekzému, mokvání).

Pojem atopický odvozujeme od řeckého slova atopos (zvláštní, cizí), znamená to něco, co není na svém místě a probíhá atypicky (jinak, než je běžné). Často se můžete setkat i s názvem atopická dermatitída.

Jak se atopický ekzém projevuje?

Při atopickém ekzému můžeme pozorovat tyto příznaky na kůži:

zčervenání
otok
mokvání
výsev ložisek ekzému
drobné vyrážky
záchvatové svrbění
suchá kůže, která ztrácí schopnost zadržovat vodu
jemné trhlinky v kůži

Proč vzniká atopický ekzém?

Pacient s atopickým ekzémem (atopik) má na genetickém podkladě zvětšenou citlivost kůže a sliznice na různé látky. Ty se běžně vyskytují v našem prostředí a dostávají se do našeho těla přes kůži, dýchací cesty nebo trávicí ústrojí. Zde se setkávají u pacienta atopika se zvýšeně a nevyváženě reagujícím a „rozladěným“ imunitním systémem.

Atopik vykazuje i vícero změn ve stravování a v biochemických pochodech v kůži a také v jeho těle trochu odlišně probíhají nervové reflexní pochody. Proto kůže reaguje i na běžné podněty, které přicházejí z vnějšího a vnitřního prostředí těla (a mají alergický nebo nealergický charakter) zvláštním, mimořádným, nezvyklým způsobem.

Skupiny badatelů v genetice už odhalily u atopiků několik genů, které jsou spojené s poruchou funkce a stavby vrchních vrstev pokožky, tzv. kožní bariéry.

Pokožka tak permanentně propouští nejen vodu směrem z organismu, ale i dráždivé látky, původce kožních infekci a alergeny vnějšího prostředí směrem dovnitř. Vrozený je i snížený práh pro svrbění, což znamená, že už lehké podráždění kůže vyvolá silné záchvatové svrbění, které nutí nemocného k nepřiměřenému škrabání se, a tím se dále zhoršuje už probíhající zápal kůže.

Atopický ekzém se může objevit v kojeneckém věku (nejčastější varianta), v průběhu dětství nebo kdykoli v dospělosti.

V střední Evropě postihuje atopický ekzém 15–20 % kojenců a batolat a 12 % dětí v předškolním a školním věku. Nárůst v dětské populaci v posledních letech se obvykle přisuzuje vlivům životního prostředí, změnám životního stylu jedince, rodiny a společnosti.

Genetici, imunologové, alergologové a dermatologové velmi intenzivně zkoumají jednotlivé příčiny a projevy atopického ekzému. I když už toho hodně víme, stále zůstává dost nevyjasněného.

Hlavním faktorem je dědičná predispozice, teda zděděný sklon k určité nemoci, který se v rodině předává z generace na generaci. Riziko vzniku atopického ekzému u kojence dnes už umíme předpovědět v závislosti na atopické rodinné zátěži.

Pokud má jeden z rodičů jakékoli alergické onemocnění, je riziko objevení se atopického ekzému u dítěte 20–40 %.
Pokud jsou oba rodiče alergici, je riziko vzniku 40–60 %.
Pokud mají (anebo měli jako děti) oba rodiče přímo atopický ekzém, potom se udává riziko objevení se atopického ekzému kdykoli v průběhu života až v 60–80 %.

Je třeba si však uvědomit, že zděděný sklon k atopii není ještě aktivní onemocnění a ekzém se nemusí vůbec objevit, anebo jen mírný, například v podobě suché pokožky bez dalších zápalových změn.

Léčba atopického ekzému

Atopický ekzém je chronické onemocnění s mimořádným vlivem na kvalitu života nemocného dítěte i celé jeho rodiny. Léčba atopického ekzému není jen „užívání léků“, ale celý soubor aktivit.

Tak jako se projevy a průběh atopického ekzému u různých pacientů velmi liší, tak je u každého nemocného potřeba „ušít léčbu na míru“ a stanovit individuální léčebný plán. Léčba se taky velmi liší podle věku nemocného.

Základním opatřením je předání informací rodičům nemocného dítěte. Týká se příčin onemocnění, prevence spouštěcích faktorů i léčby.

1. Snížit závažné příznaky onemocnění v čase zhoršení „záchrannými léky“ předepsanými lékařem.

2. Předcházet dalším vzplanutím onemocnění správnou péčí o kůži, sledováním provokačních faktorů a jejich omezením. Zde může významně pomoct alergologické vyšetření.

3. Zabezpečit dlouhodobou péči o atopickou pokožku pomocí zvláčňujících (promasťovacích) krémů.

4. Dlouhodobě příznivě ovlivňovat celkový průběh onemocnění prevencí, režimovými opatřeními, vhodnou životosprávou a systematickou léčbou.

Atopický ekzém je onemocnění, jehož podkladem je vrozená predispozice, proto současná medicína zatím nedokáže pacienta sklonu k ekzému úplně zbavit.

S věkem však většina příznaků samovolně ustupuje, často u nemocných s lehčími projevy už mezi prvním a třetím rokem.

Neexistuje žádný „univerzální zázrační lék“. Ani nejúčinnější léky nedokážou odstranit vrozený sklon k nemoci, který přetrvává celý život. Při dobré informovanosti rodičů a pečlivém dodržování preventivních a léčebných opatření je však možné dostat průběh ekzému u dítěte „pod kontrolu“. Vyžaduje to velkou trpělivost při léčbě, vypozorování a eliminaci individuálních zhoršujících faktorů a zavedení vhodné životosprávy atopika.

Výsledky velmi pečlivého ošetřování kůže jsou vidět až po několika týdnech, někdy i měsících. Často je třeba vyzkoušet více léčebných prostředků a postupů, než rodiče pro své dítě najdou „ten pravý“, ale při dobré spolupráci s dětským a kožním lékařem se to vždy nakonec podaří. Přečtete si rady od dermatoložky, které doporučuje dodržovat při péči o dětskou pokožku.

MUDr. Štěpánka Čapková, dermatoložka.

Pracuje od roku 1981 jako dětský dermatolog na Dermatologickém oddělení pro děti ve Fakultní nemocnici v Motole a jako konsiliář v oboru dětské dermatologie pro všechny kliniky a oddělení dětské části této nemocnice a též jako superkonsiliář pro zvláště složité případy i z jiných regionů mimo Prahu. Jako prvý lékař v ČR složila v roce 1984 nástavbovou atestaci z dětské dermatovenerologie. Je členkou České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP, kde aktivně pracuje v Sekci dětské dermatologie. Pravidelně přednáší témata z dětské dermatologie v postgraduálních kursech IPVZ, České lékařské komory a na akcích České dermatovenerologické společnosti a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Je školitelem dalších lékařů v oboru dětské dermatologie, kteří se připravují k atestačním zkouškám. Účastní se kongresů v ČR i v zahraničí, kde pravidelně prezentuje výsledky své práce. Publikuje v našich i zahraničních odborných časopisech. Její hlavní specializací a zájmem je vše, co se týká léčby atopického ekzému. Pro rodiče dětí s tímto kožním onemocněním připravila řadu edukačních brožur a napsala knihu s radami, jak pečovat o děti s atopickým ekzémem.

MUDr. Štěpánka Čapková, dermatoložka.