Allez au contenu Allez à la navigation

09 Září 2018

Dermatolog Štěpán Hrňa radí, jak na mastnou pleť

Doktor Štěpán Hrňa radí:

Vymačkávání pupínků

je přísně zakázáno


Víte, jak správně pečovat o mastnou pokožku? Co dělat, když cítíte, že vám „roste“ další pupínek? A co si můžete jeho vymačkáváním způsobit? O správné péči o pokožku se sklonem k akné jsme si povídali s dermatologem MUDr. Štěpánem Hrňou. Prozradil nám, co znamenají černé tečky, kdy je vhodný čas navštívit dermatologa, a také upozornil na mýty o akné, které jsou mezi lidmi nejrozšířenější.

 

Máme za sebou horké léto, kdy byla naše kůže vystavená negativním vlivům UV záření. V létě se také se více potíme a na pokožku nanášíme krémy s UV ochranou. Jak bychom v tomto období měli o naši pokožku nejlépe pečovat?

V létě je naše pokožka skutečně vystavena nejen vlivům fyzikálním (například sluneční záření) a chemickým (krémy s ochranným faktorem, krémy po opalování, atd.), ale i biologickým (pot, maz, nebo třeba sinice). Základem v péči o pokožku je proto dodržovat pravidelnou hygienu a kůži pečlivě mýt. Častým nešvarem je ale koupel několikrát denně s použitím mýdla. To může způsobit narušení přirozené kožní bariéry, která tak neplní svou ochranou funkci a může dojít až ke vzniku kožních onemocnění.

Jak často bychom se tedy měli sprchovat?

Ideální je sprchovat se jedenkrát denně. V případě většího zašpinění je možné mýdlo použít i častěji, ale poté je vhodné kůži promazat hydratačním krémem. Je taky nutné rozlišovat mýdla na tělo a na obličej. Pleť na obličeji může být totiž oproti pokožce těla více citlivá a použitím nevhodného produktu bychom ji mohli podráždit.

Jak bychom se měli správně starat o mastnou a aknózní pleť? Nabízejí se produkty, které pleť odmastí. Jsou vhodné?

Základním pravidlem péče o mastnou pokožku je redukce mazotoku, který vede k mastnému vzhledu pokožky. Snahou by ale nemělo být úplné zastavení tvorby mazu. Proto rozhodně nedoporučuji používat produkty, které kůži příliš odmastí. Takové přípravky totiž pokožku vysuší a tím dochází k paradoxnímu zvýšení mazotoku.

Se smíšeným a mastným typem pleti souvisí tvorba akné. Jak můžeme začínající akné rozpoznat? 

Ano, zvýšený mazotok je jeden z předpokladů vzniku akné. U pacientů, kteří mají mastný typ pleti, je proto zvýšené riziko vzniku akné. Jedním z prvních možných příznaků je tvorba komedonů, lidově nazývaných jako “černé tečky”, kdy zrohovatělé kožní buňky ucpou vývod mazových žláz.

V jakém věku se akné nejčastěji objevuje? A proč se vyskytuje především na obličeji, na zádech a na krku?

Akné se v 90 % objevuje u dospívajících, tedy u dívek mezi 16. až 17. rokem a u chlapců mezi 18. až 19. rokem. Není však výjimkou akné, které se objeví až v dospělosti. Nejčastěji se vyskytuje na obličeji, středu zad a hrudníku, někdy i na ramenou a pažích. Postihuje totiž zejména seboroickou predilekční oblast, tedy místa na kůži s největší koncentrací mazových žláz.  

Projevuje se akné u všech stejně, nebo existuje více druhů pupínků? Jak je od sebe můžeme rozlišit?

Jedním ze základních projevů akné je acné comedonica, které se projevuje pouze tvorbou černých teček. Druhů akné je však více a můžeme je rozdělit následovně: acné papulosa (tvorba zánětlivých pupínků), acné papulopustulosa (tvorba zánětlivých papulek s hnisavou čepičkou), acné nodulocystica (tvorba výrazně bolestivých zánětlivých hrbolů), acné conglobata (kombinace výše uvedeného s tvorbou zánětlivých pruhů a tvorbou keloidních jizev po akné).

Vyjmenovali jsme si ty nejběžnější typy. Existují i jiné, které se v populaci vyskytují zřídka?

Samozřejmě, existují i málo zmiňované varianty akné jako acné premenstrualis (vyskytuje se u žen několik dní před menstruací), acné postpubertalis (vzniká obvykle u žen po 18. roce života, bez ohledu na předchozí anamnézu výskytu akné), acné excoriata (vzniká škrábáním a vymačkáváním původně nenápadných projevů, což zanechává pigmentové skrvny a jizvy), acné chlorina (vzniká při kontaktu nebo inhalaci chlorovaných uhlovodíků), či Mallorca acné (na rozvoji tohoto typu akné se podílí UV záření, nevhodné opalovací krémy a oleje).

Můžeme si akné způsobit i my sami nedostatečnou hygienou? Nebo lze naopak správnou péčí o mastnou a aknózní pleť tvorbě akné předejít?

Jak jsem již výše zmínil v rozdělení jednotlivých druhů akné, nesprávným přístupem lze výrazně zhoršit průběh onemocnění. Naopak pravidelnou a důslednou péčí ve spolupráci s dermatologem můžeme dosáhnout uspokojivých výsledků.

Čeho bychom se měli vyvarovat, pokud chceme akné léčit?

Jednou z častých chyb je již zmíněné porušování kůže. Nejčastěji se tak děje nevhodnou kosmetikou z drogerie.  Dalším nepříjemným zlozvykem v přístupu k akné je mechanické dráždění, tedy snaha o vymačkávání pupínků, což vede k prodloužení doby hojení a zanechává na pokožce pigmentace a jizvy. V neposlední řadě je při léčbě vhodné z jídelníčku vynechat kakao, čokoládu a slazené sycené nápoje.

 

Jako dermatolog se určitě často setkáváte s mýty ohledně akné. Jaký mýtus je mezi lidmi nejrozšířenější?

Velmi rozšířeným mýtem je snaha aknózní pokožku co nejvíce odmastit. Podrážděná a vysušená kůže však paradoxně zvýší tvorbu mazu, což je pro léčbu akné nežádoucí. Pro péči o aknózní pleť je potřeba volit takové kosmetické produkty, které jsou pro ni určené.

Mezi časté dotazy, které vám pacienti pokládají, bude jistě patřit také otázka vymačkávání. Jak to tedy je, vymačkávat ano, nebo ne? A co dělat, když cítím, že se mi tvoří nový pupínek?

Každý dermatolog vám může potvrdit, že vymačkávání je přísně zakázáno. V učebnicích dermatologie je tato poučka na prvním místě v odstavci o léčbě akné. Mechanické dráždění (škrábání nebo vymačkávání) totiž vede k podpoře zánětlivého procesu a jeho rozšíření do blízkého okolí, což výrazně prodlužuje a stěžuje hojení. Vymáčknuté pupínky navíc po sobě zanechávají jizvy nebo pigmentové skvrny. V případě tvorby nového pupínku je vhodné nanášet antibiotické roztoky, krémy či tyčinky s protizánětlivým efektem.

Co můžeme pro léčbu akné udělat sami? Jak poznám, že je správná chvíle navštívit dermatologa?

Léčba akné by měla vždy začít návštěvou dermatologa, který vám dokáže naplánovat léčbu lokálního, nebo celkového charakteru. Také vám doporučí doplňkovou lékařskou kosmetiku, která má na úspěch léčby zásadní vliv.

Mudr. Štěpán Hrňa

Studoval na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 2012 promoval. Následně nastoupil na Dermatovenerologickou kliniku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde pracuje doposud. V listopadu 2017 složil atestaci z Dermatovenerologie. Od dubna 2018 působí i na soukromé kožní klinice Derma Prima v Uherském Hradišti. Dlouhodobě se věnuje výukové činnosti a problematice v oblasti venerologie, dermatochirurgie a nyní nově i korektivní dermatologie.

Produkty Bioderma zakoupíte na e-shopu Notino