Pravdy o atopii
Atopie je predispozice k velmi suché pokožce. Pokud se k ní přidá nežádoucí vnější faktor (potravinový alergen, alergen z prostředí, stres, očkování, jiné onemocnění…), spouštějí se v těle reakce v podobě zánětu dutin, průduškového astmatu, zánětu spojivek, celoroční alergické rýmy, potravinové alergie a také atopické dermatitidy.
Pojem „atopický“ je odvozen od řeckého slova atopos = zvláštní, cizí. Vyjadřuje něco, co probíhá atypicky. Tedy jinak než je běžné.
Atopická dermatitida je silně dědičně podmíněná. Pokud je jeden z rodičů atopik, pravděpodobnost, že dítě bude atopikem, se pohybuje na úrovni 50–60 %. Pokud jsou atopiky oba rodiče, riziko rozvoje atopie u dítěte je až na úrovni 80 %.
Alergická rýma, průduškové astma, zánět spojivek, atopický ekzém a jiné, jsou projevem atopie.
Atopická dermatitída neboli atopický ekzém (nesprávně exém) je svrbivé akutní, subakutní nebo chronické zánětlivé kožní onemocnění dětí i dospělých, které má tendenci opětovně se vracet. Je dědičné. Narušena je stavba a funkce kůže, provázená poruchami imunity.
Atopický ekzém se projevuje jako zvýšená citlivost kůže a sliznic dýchacího a trávicího traktu na látky, které se v našem prostředí běžně, například na prach, pyly nebo roztoče. ,Citlivost může být zvýšená i v případě látek, se kterými je atopik běžně v kontaktu, (potraviny, kovy, kosmetika atd.).
Látky se do těla dostávají kůží, dýchacími cestami nebo trávicím ústrojím. Zde se setkávají se zvýšenou a nevyváženou reakcí imunitního systému. Atopik produkuje proti těmto alergenům protilátky. Jde o imunoglobuliny, označované zkratkou IgE.
Atopická dermatitida je nejčastější kožní onemocnění u dětí a její výskyt začal celosvětově stoupat. Je proto důležité, abychom uměli toto onemocnění správně diagnostikovat a účinně zvládat jeho léčbu. Hlavně při mírných formách atopického ekzému je navíc velmi důležité předcházet jeho rozšíření.
Sklon k onemocnění atopickou dermatitidou se v rodinách dědí spolu se sklonem k ostatním atopickým onemocněním, jako jsou alergická rýma, astma a jiná alergická onemocnění.
Kůže atopika je suchá, což způsobuje jemné trhlinky. Alergeny a jiné dráždivé látky tak do kůže pronikají mnohem rychleji. Vznikají drobné pupínky, až ložiska ekzému, otoky, zarudnutí, až případně mokvání. Nejhorším příznakem bývá svrbění kůže.
Kromě těchto vnějších faktorů mají vliv na svrbění a záněty i vnitřní příčiny: špatná životospráva, stres, infekce a potraviny, které zvyšují histamin v organismu.
Neexistuje žádný specifický test pro stanovení diagnózy atopické dermatitidy. Diagnóza vychází z komplexní anamnézy a klinického vyšetření dermatologem.
První projevy atopie se u miminka objevují už v 2. - 3. měsíci života. Nejčastěji na lících, trupu nebo na nohách jako suché zarudlé puchýřky nebo červené skvrny. Ty mají později tendenci splývat do větších zarudlých ložisek s nejasným ohraničením. Projevy může provázet až prudké svrbění.
Začíná přibližně 2. rokem života dítěte. Zánětlivé projevy se objevují ve větší míře, hlavně v záhybech končetin, na krku, okolo zápěstí, kotníků, ale i na zbytku těla. Jsou spojené s úporným svrběním a často i se zvětšením lymfatických uzlin.
Nastává v období adolescence a přetrvává do dospělosti. Zánětlivé projevy postihují kromě tváře i trup a končetiny. Kůže v ložiscích ekzému je zhrublá a přetrvává nepříjemné svrbění. Období zlepšení se střídají se vzplanutím onemocnění. V dospělosti se často objevuje kontaktní alergická dermatitida spolu s přecitlivělosti na různé látky, nejčastěji na kovy.
Jednotlivá vývojová období na sebe mohou plynule navazovat nebo může některé z nich chybět. Průběh onemocnění tak může být u každého pacienta jiný, u někoho se dokonce může poprvé objevit až v dospělosti.
Zvýšená suchost pokožky: nedostatečná ochranná bariéra kůže
Dráždivé podněty: častý kontakt s vodou, mýdla, saponáty, prací a čisticí prostředky, dezinfekční látky, chlór, kontakt s vlnou, pískem i hlínou může způsobit svrbění těla
Kontaktní a vzdušné alergeny: domácí prach, roztoči, pyly, zvířecí alergeny, srst, plísně
Potravinové alergeny: mléko, vejce, ryby, mořské plody, citrusové plody, kiwi, ananas, mango, jahody, rybíz, rajčata, paprika, celer, petržel, křen, čokoláda, kakao, mák, med, ořechy, luštěniny, sója, hořčice, bílkoviny v obilninách, kysané zelí, konzervované potraviny, exotické koření, uzeniny
Mikroorganismy: bakteriální infekce (především zlatý stafylokok), virová onemocnění horních dýchacích cest, plísňové infekce (především kvasinky)
Ostatní vlivy: růst zoubků, očkování, stres, psychické změny, horko a pocení, klimatické změny, hormonální změny (dospívání)
Náchylnost k atopické dermatitidě nelze odstranit, dá se však udržet v bezpříznakovém stádiu.
Jde o vrozenou dispozici kůže k zánětlivé reakci, která, bohužel, přetrvává po celý život. ni nejúčinnější léky nedokážou náchylnost k této nemoci odstranit.
Při pečlivém dodržování preventivních a léčebných opatření se dá atopická dermatitida bezpečně udržet v bezpříznakovém stadiu. Věkem se příznaky většinou zmírňují a u většiny dětí úplně zmizí. Žádá si to ale velkou trpělivost jak u rodičů, tak i u pacientů.
Je třeba odstranit všechny faktory způsobující podráždění, zvolit vhodnou životosprávu, pravidelně navštěvovat dermatologa a dodržovat léčebná opatření.
Léčba atopické dermatitidy zahrnuje pravidelné promašťování kůže zvláčňujícími krémy a mastmi (emoliencemi). Velmi pomohou i hydratační přípravky do koupele. Samozřejmě, k prevenci a výběru ošetřujících produktů je potřeba přistupovat individuálně.
V případě akutního vzplanutí a vzniku zánětlivých ložisek je nezbytná konzultace dermatologa, který určí nejvhodnější léčbu. Nejčastěji se podávají antihistaminy kontrolující svrbění kůže. Účinná je i lokální protizánětlivá léčba, která zahrnuje i krátkodobě podávané lokální kortikosteroidní externí a topické imunomodulátory.
Lokální protizánětlivá léčba zahrnuje i krátkodobě podávány lokálně kortikosteroidní externí a topické imunomodulátory. Cílem je zánět především zastavit.
Pokud zjistíte, že máte atopický ekzém v rodině, s opatřeními je vhodné začít co nejdřív. Ideálně už během těhotenství, a to odstraněním alergenů v posledních měsících těhotenství a během kojení. Ve stravě kojence také oddalujeme bílkoviny kravského mléka a obilniny.
Při zavádění potravin má nejvýraznější vliv výživa dítěte do prvního roku života. V pozdějším věku postupně slábne. V rámci diety při atopickém ekzému je důležité vyhýbat se dráždivým potravinám, které jsme zmiňovali výše.
Bezprašné, chladnější prostředí bez koberců je pro lidi s atopickým ekzémem příznivější.
Snažíme se zajistit vlhké, bezprašné a spíš chladnější prostředí, ideálně bez koberců a záclon. Vhodný je vzdušný oděv, světlé bavlněné oblečení a vyhýbání se vlně. Oblečení by mělo být před prvním použitím řádně vyprané a důkladně vymáchané v prášku určeném pro citlivou dětskou kůži (Lovela, mýdlové vločky). Nepoužíváme aviváž.
