Krásná mastná a smíšená pleť? Ano, dokonce i na sluníčku

Jistě ty rady znáte. Používejte opalovací krémy. Předcházejte zanášení pórů. Nechte pokožku dýchat. Zakryjte své skvrny a jizvy. Vyhýbejte se slunci. Tolik kroků je součástí každodenní péče o mastnou nebo smíšenou pleť. Ale jak je máme všechny zároveň stíhat?

Role kožního mazu u smíšené nebo mastné pleti

Mastná a lesklá pleť, rozšířené póry, černé tečky a pupínky se můžou stát skutečnou noční můrou. Mastnota a lesk pleti způsobují, že se necítíme ve své kůži. Nepomáhá tomu ani časté čištění a mytí, protože uleví jen na chvíli, než se mastnota vrátí.
Mastná pleť je rána pro sebevědomí a proto často saháme i k péči, která skryje skutečný lesk naší krásy.

Kožní maz: dobrý sluha, ale špatný pán

Kožní maz je látka, kterou naše tělo přirozeně vylučuje. Skládá se se z lipidů, které vylučují mazové žlázy. Proti mazu často bojujeme kvůli tvorbě pupínků nebo nežádoucímu lesku, kožní maz je ale zároveň nezbytný pro správnou rovnováhu pokožky. Jako součást hydrolipidického filmu pokožky totiž pomáhá udržet pokožku hydratovanou, chrání ji, zachovává její mikrobiom a zamezuje vzniku patogenních látek. Kožní maz je proto třeba chránit a zároveň regulovat jeho množství.

Od vylučování kožního mazu k nepříjemným pupínkům

Kožní maz produkují mazové žlázy a způsobuje mastnou pleť. I když množství mazových žláz zůstává po celý život stejné, vylučování mazu je nejvyšší mezi 15. a 35. rokem a poté začne postupně klesat¹. Pocit mastné pokožky svádí k častému umývání obličeje, to ale nefunguje. Pokud maz z pokožky odstraníme, tělo ho totiž okamžitě doplní.

¹Jacobsen E, Billings JK, Frantz RA, Kinney CK, Stewart ME, Downing DT: Změny rychlosti sekrece esteru mazových vosků u mužů a žen související s věkem. J Invest Dermatol 1985; 85: 483–485.

Kůže je největším orgánem našeho těla a křehkým ekosystémem, jehož rovnováhu mohou narušit různé vlivy. Mazové žlázy mohou být ovlivněny vnitřními faktory, například stresem nebo hormony, ale i vnějšími faktory, jako je znečištění ovzduší nebo UV záření. Nerovnováha v pokožce vede k vylučování nadměrného množství mazu, který má navíc horší kvalitu. Bakterie se usazují a množí v pórech a pupínků na kůži přibývá. Pokud je však mastná pleť zdravá, pupínky se na ní vůbec objevit nemusí.

Od pupínků v pubertě po akné u dospělých

Akné se v dospělosti týká především žen, konkrétně až čtvrtiny z nich, a je stále častější. Může být pokračováním adolescentního akné nebo se začne objevovat ve věku kolem 25 let a typicky se soustřeďuje ve spodní části obličeje. Za horší vzhled pupínků může hlavně stres a nevhodná kosmetika.

Starat se o mastnou pleť je sice potřeba, nezapomeňte však pokožku chránit také před sluncem. Všechny výhody, které nám slunce přináší - teplo, zdraví a dobrá nálada - mají i svůj protiklad, který se může projevit právě na stavu a vzhledu naší pleti.

Kdy kůže vylučuje více mazu?

Kožní maz mění svoji strukturu také podle okolní teploty. Nejvíce mazu kůže vylučuje v létě, protože zvýšení teploty o pouhý jeden stupeň Celsia vede k 10% zvýšení vylučování mazu.²

²Cunliffe WJ, Burton JL, Shuster S: Vliv lokálních teplotních výkyvů na rychlost vylučování mazu. Br J Dermatol 1970; 83: 650–654.

Hyperpigmentace a viditelnější jizvy

Když na naši kůži svítí slunce, tělo vylučuje melanin. Melanin je totiž naše přirozená ochrana před UV paprsky, opálení nás do určité míry chrání před škodlivějšími paprsky. Pokud slunci vystavujete nedávno zahojené rány nebo jizvy, můžete u nich vyvolat pozánětlivou pigmentaci, což vede k jejich ztmavnutí a tím pádem zvýraznění. Právě hyperpigmentace trápí hlavně pro ty, kteří mají pleť se sklonem k akné.

Silnější kůže = více akné

UV paprsky způsobují také to, že se pokožka častěji obnovuje, aby nás chránila před sluncem. Tím příbývají další vrstvy pokožky, a kůže tak zesiluje. Kvůli novým vrstvám však pokožka může blokovat pilosebaceózní folikuly - to v praxi znamená, že kožní maz zůstává pod povrchem pokožky a množí se v něm bakterie. A akné se začne zhoršovat.