Dítě s atopickým ekzémem má vrozenou zvýšenou citlivost kůže a sliznic na různé látky, které se běžně vyskytují v našem prostředí a dostávají se do našeho těla kůží, dýchacími cestami nebo trávicím ústrojím. Zde se setkávají se zvýšeným a nevyváženě reagujícím imunitním systémem. 

Člověk s ekzémem má množství změn ve stavbě a v biochemických pochodech v kůži. Proto kůže reaguje i na běžné podněty, které přicházejí z vnějšího prostředí, ale i vnitřního prostředí těla, zvláštním, mimořádným, nezvyklým způsobem. Bývá to zarudnutí, otok, mokvání, drobné pupínky, ale především zánětlivé svědění.

„Znalostí spouštěcích mechanismů ekzému v zimě a změnou péče o kůži můžeme předejít většímu zhoršení a tím průběh onemocnění příznivě ovlivnit."

Kůže většiny pacientů s atopickým ekzémem je suchá, chybí jí schopnost zadržovat vodu a snadno se v ní vytvoří jemné trhlinky. Je to proto, že pokožka mezi jednotlivými rohovými buňkami obsahuje méně tuku, který nazýváme ceramidy. Můžeme si je představit jako maltu mezi cihlami ve stěnách domu. Tvorba ceramidů v zimním období klesá o 30 %, pokožka je proto sušší s drobnými prasklinkami.

Býváme v přetopených místnostech se suchým vzduchem, mrazivý vzduch venku je také suchý a připravuje pokožku o další vodu. Prudké přechody z tepla do chladného prostředí a naopak kůži s ekzémem neprospívají. 

Zpocení v teplém prostředí, kde je dítě delší dobu a je víc oblečené (čekárna u lékaře, nákupní centra, dopravní prostředky), je častou příčinou svědění a zarudnutí pokožky s vyrážkou. Nepřiměřené a nadbytečné oblékání dítěte na procházku, když hodně běhá, nebo v kočárku do spacího vaku, je též nevhodné. Podobné chyby dělají rodiče, kteří dítě víc „nabalí“ na lyžování a další zimní pohybové aktivity, kdy se malí sportovci snadno zpotí.

„Chybou je i přímý kontakt kůže s vlnou, kožešinou nebo textilním materiálem, který má vlas nebo je drsný a svědivý."

Běžné virové infekce (rýma, kašel, plané neštovice) malé děti provázejí celou zimu a vedou k výrazným výkyvům k horšímu v průběhu ekzému. To těžko ovlivníme, ale je vhodné se vyhýbat aspoň návštěvám v rodinách, kde je jiné nemocné dítě, a v chřipkové epidemii i velkým akcím pro děti pořádaným ve velkých sálech (kina, divadla). Není vhodný ani pobyt v oblíbených dětských hernách, například ve velkých nákupních centrech. 

Na prudké sezónní a klimatické změny reaguje kůže zhoršením onemocnění; a to na významný pokles i zvýšení nejen okolní teploty, ale i atmosférického tlaku. Nedoporučujeme proto ani zimní pobyt u moře v exotických oblastech. Riziko zhoršení je nejen při dlouhém letu klimatizovaným letadlem s přesušením kůže, ale hrozí i nakažení od spolucestujících kapénkovou infekcí. Prudká změna ze zimy do velkých veder a při zpáteční cestě naopak je navíc zátěží nejen pro nemocnou a „jinou“ atopickou pokožku, ale i pro celý imunitní systém hlavně u kojenců a batolat, jejichž obranyschopnost ještě není plně vyvinutá.

V zimním období se nejvíc objevují některé zvláštní typy atopického ekzému. Je to především „vyrážka z olizování“. Vlivem nízké teploty je suchá nejen pokožka, ale i rty, které rodiče často zapomínají ošetřovat. Proto si je batolata a děti často olizují a zvlhčují slinami, které rty a okolní pokožku dráždí, nebo si rty okusují. Vzniklá vyrážka se potom šíří i do okolí úst. 

Dalším příkladem je „zimní noha“. Vlivem dlouhého nošení uzavřené obuvi a zpocených nohou se objeví nejdříve oloupávání a zarudnutí bříšek palců, poté ostatních prstů na noze a následně zarudnutí, oloupávání a popraskání kůže přední čtvrtiny chodidla. 

Často se zhoršuje i ekzém na rukou, který je v zimě nejvíc vystavený extrémním změnám teploty. Navíc si děti ruce po umytí špatně utírají. Vlhká pokožka se vysušuje a vznikají v ní drobné trhliny. Situaci zhoršuje i špatný výběr rukavic nebo to, že dítě rukavice úplně odmítá nosit.

Jak zvládnout atopický ekzém v zimě?

  • Protože je pokožka v zimním období sušší, dítě častěji natírejte a zvolte raději mastnější krémy, masti nebo balzámy. Nezapomeňte ošetřovat i rty, vhodné jsou speciální tyčinky a balzámy na rty. Promazávací prostředky vytvoří tenkou vrstvu na povrchu pokožky, „chytí do pasti“ vodu pod nimi a nedovolí jí z kůže uniknout. 
  • Zvláštní pozornost věnujte rukám: je nutné je po každém umytí dobře vysušit a následně vždy ošetřit mastnějším krémem.
  • Stejně tak i tvář potřebuje větší pozornost: do mrazu a větru zvolte na ošetření masti, které neobsahují vodu nebo jsou speciálně určené k ošetřování v zimním období. Děti s ekzémem jsou náchylnější k omrzlinám. Při zimním pobytu na horách, i tehdy, když není úplně jasná obloha, je třeba používat k ochraně před sluncem krémy s UV filtry. Tímto krémem ošetříme tvář dítěte, a když se „opalovací“ krém vstřebá do pokožky dítěte (ne dřív než za 5 minut), jako druhou vrstvu použijeme ochranný krém do mrazu.
  • Oblékejte dítě tak, aby sa nepotilo. Je nutné přihlédnout k jeho aktivnímu pohybu venku. Vyvarujte se pohybu dítěte v teplém oděvu a uzavřené zateplené obuvi v teplém prostředí. Vybírejte čepice a rukavice tak, aby měly vnitřní povrch hladký nebo byly podšité hladkou bavlnou. Na krk vyberte místo šály radši hladký nákrčník. Nevhodné jsou na zimním oblečení i lemy z umělé kožešiny. Pokud miminko spí venku v kočárku, je potřeba podložit spací vak hladkým materiálem, aby se pokožka obličeje a rukou nedotýkala ničeho „chlupatého“.
  • Během chřipkové epidemie není vhodné vhodné chodit s dítětem tam, kde má kontakt s větším počtem dětí a je tam větší riziko chytit i obyčejnou rýmu a kašel. Každá virová infekce zhorší průběh ekzému. 
  • V zimním období je pro dítě s ekzémem vhodnější pobyt na horách než v exotické oblasti u moře. Střídání klimatických pásem, teploty ovzduší a dlouhé lety často onemocnění ještě zhorší.