Allez au contenu Allez à la navigation

Skvrnitá pokožka a poruchy pigmentace

Poznejte ji, abyste o ni mohli lépe pečovat

Sdílet

Barva pokožky je většinou podmíněna fototypem člověka a jeho vystavováním se slunci. Místa často vystavená slunečnímu záření jsou tmavší než ta, která jsou zakrytá. Přirozený pigment určuje barvu pokožky a melanin, který organizmus vylučuje pro ochranu pokožky před UV zářením, jí dodává opálení. Poruchy pigmentace jsou spojeny se špatným fungováním melaninu, které zapříčiňuje buď hyperpigmentaci (tmavé skvrny), nebo depigmentaci (světlejší skvrny). U depigmentace se obvykle jedná o onemocnění jako vitiligo nebo albinismus, které určí lékařské vyšetření.

Shrnutí
  1. Co je pigmentace?
  2. Jak funguje pigmentace?
  3. Skvrny související s pobytem na slunci a s věkem
  4. Skvrny související s hormonálními změnami a užíváním antikoncepce
  5. Skvrny související s fototoxickými látkami nebo poškozením pokožky
Skvrnitá pokožka a poruchy pigmentace

Co je pigmentace?

Nebereme-li v úvahu opálení, je barva pokožky přirozená – je to její pigmentace. Tato barva je závislá na kožních buňkách, které se nazývají melanocyty. Jejich vlastností je vytváření pigmentu známého pod názvem melanin. Melanin v pokožce zajišťuje přirozenou ochranu před ultrafialovými paprsky (UV), které jsou vyzařovány sluncem.
Existují 2 typy melaninu:
  1. Eumelanin - Známější pod pojmem „pravý melanin”, je černé nebo tmavohnědé barvy a mají ho lidé s tmavší pokožkou (chrání před UV zářením).
  2. Feomelanin - Nazývá se též „červený nebo červenohnědý melanin”. Je přítomen u lidí se světlou pokožkou nebo zrzavými vlasy (nechrání před UV zářením, naopak, jeho syntéza generuje volné radikály, které jsou pro pokožku nebezpečné).
U každého člověka je poměr těchto dvou melaninů různý. Předurčuje přirozenou barvu pokožky a opálení, které vznikne v průběhu pobytu na slunci.

Jak funguje pigmentace?

Pigmentace je výsledkem komplexního procesu, který se skládá ze 4 etap:
  1. Ultrafialové paprsky a „biologické mediátory” (látky přítomné v kožních buňkách) stimulují proces pigmentace a tím také funkci vytváření melaninu v buňkách, které se nazývají melanocyty.
  2. Melanocyty vytvářejí melanin.
  3. Tímto způsobem vytvořený melanin je rozptylován do vrstev epidermis.
  4. Pak směřuje k povrchu pokožky, protože buňky epidermis jsou pořád obnovovány.

Skvrny související s pobytem na slunci a s věkem

UV paprsky procházejí přes epidermis a stimulují pigmentové buňky kůže (melanocyty). Některé melanocyty jsou nepřetržitě narušovány a pak začnou plynule vylučovat velké množství melaninu. Skvrny se objeví, když vytváření melaninu nepřiměřeně vzroste a když se toto nadbytečné množství melaninu nerozloží na povrchu pokožky rovnoměrně. Melanin je pak na jistých místech nahromaděn a vytváří nevzhledné skvrny.
Nadměrné vystavování slunci (příliš dlouhý nebo intenzivní pobyt na slunci) postupně způsobuje nadměrné vytváření melaninu, což se projevuje vznikem skvrn, které se také nazývají „jaterní skvrny” (oválné a ploské malé skvrny s různými rozměry). Tyto skvrny se častěji objevují u lidí, kteří pracují venku (námořníci, stavební dělníci...).
Riziko hyperpigmentace navíc stoupá se stárnutím buněk a hyperpigmentace se postupně většinou vytváří v oblastech, které jsou nejvíc vystavovány slunci (obličej, krk, ruce...). Slunce a věk tedy představují dva hlavní faktory vzniku pigmentových skvrn, kterým se říká „jaterní” nebo „stařecké” skvrny. Jaterní skvrny se vyskytují u 90 % lidí s bílou pletí, kteří mají víc než 50 let. Postižen může být jakýkoliv typ pokožky..

Skvrny související s hormonálními změnami a užíváním antikoncepce

Hormonální změny, ke kterým dochází v těhotenství nebo při užívání antikoncepce, mohou způsobit hyperpigmentaci. U žen s hnědými vlasy a tmavší pokožkou mohou hormonální změny vyvolat vznik  „hnědé masky” na obličeji, které se říká „melazma” nebo „těhotenská maska”. Jsou to skvrny, které se nacházejí v horní části obličeje kromě pokožky hlavy a které jsou výraznější v létě. Jejich  barva se liší a tmavne vlivem ultrafialového záření. 
K této nezávažné pigmentaci dochází naráz, ale zklidní se nebo úplně zmizí, když se hladina hormonů vrátí do normálního stavu (například po narození dítěte). Zůstatková pigmentace však může přetrvávat ještě několik měsíců, dokonce několik let.
V některých případech se „těhotenská maska” objeví také mimo období těhotenství anebo užívání antikoncepce.

Skvrny související s fototoxickými látkami nebo poškozením pokožky

Některé rostliny (rostlinné druhy), vůně nebo léky mohou ve spojení se slunečním zářením vyvolat výskyt hnědých skvrn, které jsou důsledkem fotosenzitivní reakce (fototoxicita).
Na pokožce s poraněními nebo jizvami (následky popálení, spálení sluncem, hojení zánětlivých lézí, především akné) se lehčeji vytvoří pigmentové skvrny, pokud je tato pokožka vystavována UV záření.