Allez au contenu Allez à la navigation

Suchá až velmi suchá pokožka

Poznejte ji, abyste o ni mohli lépe pečovat

Sdílet

Pnutí, nedostatek pružnosti, mravenčení, šupiny, efekt „hadí kůže”... Suchá až velmi suchá pokožka se projevuje nepříjemným pocitem v oblasti obličeje a těla, především po koupání nebo sprchování. Pokud není pokožka dostatečně vyživována, neplní účinně funkci bariéry. Suchost charakterizuje typ pokožky, proto si ji lidé často pletou s dehydrovanou pokožkou. Dehydrovaná pokožka je však často  přechodný stav, o kterém se dozvíte víc na tomhle odkazu

Shrnutí
  1. Jak rozeznat suchou až velmi suchou pokožku?
  2. Jaké jsou příčiny suché pokožky?
  3. Jak odlišit suchou pokožku od dehydrované pokožky?
  4. Koho postihuje?
Suchá až velmi suchá pokožka

Jak rozeznat suchou až velmi suchou pokožku?

Suchá pokožka je definována především jistými pocity. Člověk se suchou pokožkou pociťuje nepohodlí, při kterém je pleť napnutá, případně drsná, a uleví se jí použitím vhodného přípravku. Příznaky mohou být provázeny také svěděním a pocity pálení. Jestli se jedná o suchou pokožku (nazývá se také xeróza), lékař posoudí na základě objektivních kritérií, ke kterým patří matný vzhled, speciální klinické příznaky na pokožce ve formě deskvamace, prasklin a někdy zánětu nebo ztráty pružnosti. Nerovnosti na povrchu kůže jsou větší o to víc, že je suchá. Suchá pokožka vytváří příznivé podmínky pro vznik ekzému, zejména ve formě achromatických ekzematid (suchých skvrn). Ve velké míře se objevují na tvářích a ramenou dětí s nepřetržitě suchou pokožkou (jako součást atopické dermatitidy). U suché pokožky rozlišujeme několik stádií:
  • suchá pokožka: přechodné nepohodlí, mírné pnutí, mírná deskvamace,
  • velmi suchá pokožka: výrazné nepohodlí a pnutí, intenzivní deskvamace, trhliny, praskliny,
  • xeróza: hrubá a drsná pokožka (suché skvrny), mírné podráždění.

Jaké jsou příčiny suché pokožky?

Zdravá pokožka je přirozeně chráněna hydrolipidickým filmem, který je tvořen především vodou a lipidy (kožním mazem). Tato vodotěsná vrstva chrání pokožku před vnějšími vlivy a brání ztrátě vody. Pokud nemá vrchní vrstva epidermis vyrovnané množství vody a lipidů, nemůže účinně plnit funkci bariéry, objevuje se nepohodlí, a to v různých stupních, jak je vysvětleno níže. Suchá až velmi suchá pokožka představuje na rozdíl od dehydrované pokožky chronický stav, ke kterému obyčejně dochází v důsledku genetické dysfunkce. Jedná se o typ pokožky, jako je například mastná nebo smíšená pokožka. Kromě vrozené (nebo soustavné) suchosti existují také stavy suchosti pokožky, které spouštějí vnější, klimatické a enviromentální faktory. Jsou způsobené kožními onemocněními (atopický ekzém, psoriáza...), různými nemocemi (nemoci štítné žlázy, cukrovka, nedostatky ve výživě...) a/nebo léčbami.

Jak odlišit suchou pokožku od dehydrované pokožky?

Suchá nebo velmi suchá pokožka představuje konkrétní typ pleti. Jde o trvalý stav charakterizován pnutím na celém obličeji a těle, který je způsoben poruchou kožní bariéry. Tato pokožka je jemná, stažená a zarudlá – schází jí voda a lipidy. Dehydratace se může týkat všech typů pokožky v jistém období života. Je to reverzibilní a přechodný stav charakterizován lokálním a příležitostným pnutím, které je způsobeno špatným vázáním a ztrátou vody. Vyvolává nepříjemné pocity, je drsná a někdy šupinatá, ale schází jí pouze voda. Pokud se chcete o dehydrované pokožce dozvědet více, navštivte tento odkaz.

Koho postihuje?

Někteří lidé se se suchou pokožkou již narodí, je součástí jejich genetické výbavy. Rovněž je potřeba si uvědomit, že pokožka se mění s věkem – je sušší u dětí (kromě novorozenců, ale ztráta vody je v tomhle období větší), v období dospívání je mastnější, ve zralém věku je opět sušší (kožní a potní žlázy jsou méně funkční). Přirozené stárnutí pokožky způsobuje ztenčování epidermu, protože dochází ke snížení obnovy buněk a ke hrubnutí zrohovatělé vrstvy.