Allez au contenu Allez à la navigation

Poškozená pokožka: jizvy

Poznejte ji, abyste o ni mohli lépe pečovat

Sdílet

Ne všechny rány jsou stejné a ne všechny si vyžadují stejnou péči podporující hojení. Odřeniny, popáleniny, menší zákroky, peeling, laser... Když je pokožka poškozená, mohou se vyskytnout pocity nepohodlí, bolesti nebo potřeba škrábat se. Velmi důležitá je kvalita reparace kůže, která přímo ovlivňuje, jestli a do jaké míry po poranění nebo zákroku zůstanou jizvy.

Shrnutí
  1. Jak funguje mechanizmus hojení kůže?
  2. Jaké typy lézí existují?
  3. Jaké faktory hrají roli při hojení?
  4. Jak podpořit správné hojení?
  5. Jak rozeznat špatné hojení?
Poškozená pokožka: jizvy

Jak funguje mechanizmus hojení kůže?

Kůže izoluje a chrání organizmus před vnějším prostředím. Když dojde ke zranění, tělo automaticky spustí přirozený biologický proces, kterému říkáme hojení.
Hojení představuje složitý proces reparace, v průběhu kterého musí organizmus zastavit krvácení, ochránit, upravit a zavřít ránu. Poškozená tkáň musí být obnovena tak, aby byla co nejvíc podobná původní tkáni.
 
Fáze hojení
Hojení vyvolá sérii procesů na reparaci poranění. Skládá se ze tří fází, které jsou charakterizovány specifickými buňkovými aktivitami, které urychlují proces reparace podle přesných chronologických sekvencí, které následují jedna po druhé. Každá fáze je důležitá.
 
  1. fáze: začátek (od 2 do 4 dnů) - Nejdříve se vytvoří krevní sraženina, která částečně zastaví krvácení. Tělo se pak velmi rychle připraví na boj proti infekci a tím na obranu před mikroby a cizími látkami. Poškozené tkáně jsou zničené speciálními buňkami, které je absorbují. Krevní kapiláry jsou propustnější, podporují přechod krevní plazmy a buněk imunitního systému, například těch, které tvoří protilátky, směrem k poraněné oblasti.
  2. fáze: reparace (od 10 do 15 dnů) - Malé cévy, které byly v průběhu poranění poškozené, se pomalu začínají obnovovat. Organizmus začne vyplňovat defekt novou tkání, a to syntézou vláken kolagenu s pomocí fibroblastů. Vytvoří se epitel – nejsvrchnější vrstva kůže. Současně dochází ke stažení rány, které umožní přiblížení se jejích okrajů až do úplného zavření. Do tohoto procesu jsou zapojeny mnohé buňky a molekuly. Tato fáze je důležitá pro zabránění vzniku nevzhledných jizev. Hojení ran neprobíhá u lidí stejně. Čím tmavší je pokožka a čím mladší je člověk, tím je riziko nehezké jizvy větší. Kromě toho existují jisté oblasti těla, které se hojí hůře. Jedná se o oblast hrudníku na úrovní hrudní kosti, záda a oblasti v kloubovém spojení kostí.
  3. fáze: zrání (od 2 měsíců do 2 let) - V průběhu této fáze dochází ke zhuštění a nárůstu vláken kolagenu a elastinu, které vytvoří strukturu pokožky. Síť cév se uspořádá tak, aby se vrátila do „normálního” stavu.  Zvýší se odolnost a elasticita. Pokožka je pevnější. Zacelená oblast zůstane slabší ještě asi 2 roky, což je období, po kterém pokožka opět získá rovnováhu.

Jaké typy lézí existují?

Léze mohou být charakterizovány podle biologických a klinických charakteristik, tedy podle potřeby hydratace/výživy a potřeby okluze (uzavření). Rozlišujeme 3 druhy lézí:
Mokvající léze: léze náchylné k namáčení, které vyžadují vysušení pomocí přípravku s neokluzivním účinkem (přípravek, který propouští vzduch)
  • plenková vyrážka,
  • zapařeniny v oblasti záhybů,
  • varicely s mokvajícími lézemi,
  • puchýře.
Nemokvající léze: nezávažné až středně závažné léze, které si vyžadují hydrataci pomocí semiokluzivního přípravku (přípravek, který umožní pokožce dýchat)
  • stehy (po chirurgickém zákroku),
  • menší řezné rány, běžné praskliny po vysušení rány,
  • varicely ve stádiu hojení,
  • léze po kosmetické proceduře (peeling, laser, permanentní depilace, tetování, odstranění tetování atd.)
  • nemokvající plenková vyrážka,
  • radioterapie.
Nemokvající léze: středně závažné až závažné léze, které si vyžadují relipidační péči s pomocí okluzivního přípravku (přípravek, který vytvoří na pokožce bariéru)
  • praskliny, suché skvrny, pulpitidy,
  • popáleniny,
  • odřeniny,
  • abrazivní laser.

Jaké faktory hrají roli při hojení?

V první řade je potřeba vzít v úvahu topografii jizvy. Některé části těla se hojí hůř, jiné lépe.
Například u rány, která se nachází v oblasti zad nebo hrudníku, hrozí rozšíření jejích okrajů, což zvyšuje riziko vzniku hypertrofických nebo keloidních jizev. Rány, které se nacházejí v oblasti kolen a kotníků, si vyžadují mnoho času na zahojení. Aby se zahojily správně, je nezbytné je pozorně sledovat a pravidelně o ně pečovat.
Velmi důležitou roli hraje také genetický terén. Vždy je potřeba ověřit, jak se vyvíjely předchozí jizvy, aby se posoudila rizika špatného hojení. Rovněž nesmíme zapomínat, že uzavřením rány nic nekončí. Proces hojení trvá měsíce a u každého člověka se liší. 

Jak podpořit správné hojení?

Když se rána zacelí, je potřeba několik měsíců dodržovat jistá opatření. V závislosti na oblasti, kde se jizva nachází, je potřeba dávat pozor a nepůsobit na danou oblast silným tlakem (například nenosit těžké věci, pokud máte jizvu na zádech), protože hrozí rozšíření jejích okrajů (povolily by stehy). 
Jizva se musí hojit co možná nejpřirozeněji, ale některé přípravky pomohou omezit strupy, svědění nebo bolest, které mají negativní dopad na kvalitu hojení.
V neposlední řadě je nutné dbát na optimální fotoprotekci s vyšším ochranným faktorem a jejího pravidelného používání, aby byla dosažena dobrá odolnosti vůči UV záření. U poškozené pokožky vystavené slunečnímu záření totiž hrozí zvýšené riziko hyperpigmentace. Ochranu před slunečním zářením je třeba zajistit nejenom v autě, protože UV záření je přítomné v průběhu celého roku, i přes mraky, okna v autě a podobně. Reálné riziko hyperpigmentace hrozí 6 měsíců a může trvat až 2 roky. To, jestli je hrozba zažehnána, může určit pouze lékař.

Jak rozeznat špatné hojení?

Existují jisté jizvy, které jsou označovány jako potenciálně těžko zhojitelné. Hypertrofická jizva je „aktivní” jizva, která mezi 6. týdnem a 3. měsícem po zákroku oteče a zarudne. Pomalu může projít do keloidní jizvy. Známé jsou také případy abnormálního hojení ran, když se buňky a cévy shromážděny v okolí čerstvé jizvy pořád vyvíjejí. Jizvu je vždy potřeba sledovat ještě 3 měsíce po zákroku a pokud oteče nebo zarudne, je nezbytné se poradit s lékařem.