Allez au contenu Allez à la navigation

Slunce pro všechny

Poznejte nebezpečí slunce, abyste se mohli lépe chránit

Sdílet

Slunce má rád každý... Zlepšuje náladu, probouzí a umožňuje organizmu syntetizovat vitamín D, který je nezbytný pro vstřebávání vápníku. Podporuje také vylučování melatoninu, který je považován za hormon mladosti a spánku. To jsou jeho pozitiva. Druhá strana mince je však stinná. Vystavování slunečnímu záření má množství nežádoucích účinků pro pokožku i zdraví. Zodpovědný přístup si v dnešní době nezbytně vyžaduje účinnou ochranu před slunečním zářením, kterou musíme přizpůsobit intenzitě záření a typu pokožky. Dětská pokožka vyžaduje specifickou ochranu, o které se víc dozvíte na tomto odkazu. Stejné je to v případě poškozené pokožky, její léze by mohly na slunci pigmentovat.

Shrnutí
  1. Jak funguje sluneční záření?
  2. Proč je nezbytné se před sluncem chránit?
  3. Jaké jsou důsledky slunečního záření v závislosti na typu pokožky?
  4. Jak funguje opalování?
  5. Jak působí opalovací krémy?
  6. Jaký vliv má slunce na stárnutí?
Slunce pro všechny

Jak funguje sluneční záření?

Slunce vyzařuje nekonečný počet světelných paprsků s různými vlnovými délkami, od nejkratších po nejdelší, podle čeho rozlišujeme kosmické záření, gama záření, rentgenové záření, ultrafialové záření (UV), které dělíme do třech kategorií: UVC, UVB a UVA, viditelné záření, infračervené záření (IR) a rádiové vlny.
Nejnebezpečnější část slunečního záření je filtrována atmosférou. Dvě třetiny tohoto záření dopadnou na Zem. Kosmické záření, gama záření, rentgenové záření a UVC záření jsou neslučitelné se životem na Zemi a nedosáhnou jejího povrchu. Záření, které se dostane až k nám (UVB, UVA, viditelné záření a infračervené záření), má vliv na organizmus. Infračervené záření vyzařuje teplo a právě tento typ záření vyvolává pocity tepla na pokožce. UVB a UVA záření jsou na rozdíl od infračerveného záření neviditelné a studené, ale mají výrazné biologické účinky.

Proč je nezbytné se před sluncem chránit?

Sluneční záření má na kůži ničivé dopady, počínaje slunečním erytémem (spálením), zrychleným stárnutím kůže až po rakovinu kůže. Slunce je první příčinou rakoviny kůže, která je nejzávažnějším následkem ozáření. Rovněž však není třeba podceňovat rizika spálení, úžehu, fotosenzitivních reakcí, zánětu oka a slunečních alergií. 
  • 85 % UVB záření zastaví epidermis, pouze 15 % se dostane k dermis. Množství UVB záření závisí na ročním období, nadmořské výšce a denní hodině. Je to právě UVB záření, které způsobuje opálení a „spálení”, které představuje přirozený poplašný signál kůže upozorňující na nadbytek UVB. Hlavním důsledkem UVB záření z dlouhodobého hlediska je karcinogenní účinek.
  • UVA záření proniká hluboko do kůže, 50 % dostane k dermis. Vyskytuje se v průběhu celého roku, proniká přes mraky i okna. Je zodpovědné za stárnutí kůže (stárnutí v důsledku slunečního záření) a vyvolává tvoření volných radikálů, které napadají buněčné struktury a DNA. Má i karcinogenní účinek, ale v menší míře než UVB záření.
  • UV záření závisí na zemském povrchu, který ho rozptyluje. Například sníh odráží přibližně 80 % UV záření, písek 15 %, voda 25 %. V hloubce 40 cm pod vodou je expozice UV záření ještě přibližně 40 % expozice na povrchu.
UVA a UVB záření jsou zodpovědné za různé typy rakoviny kůže, protože oslabují obranyschopnost kůže, způsobují výrazný oxidační stres a poškozují DNA, což může způsobit výskyt rakovinových buněk.

Jaké jsou důsledky slunečního záření v závislosti na typu pokožky?

Každá pokožka reaguje na sluneční záření jinak, protože každý člověk má svou vlastní fotosenzitivitu, která je charakterizována jeho fototypem. Fototyp je kvalita odezvy organizmu na účinek slunečních paprsků. Existuje 6 fototypů na základě pleti, barvy vlasů, přítomnosti nebo absence efelid (pih), schopnosti organizmu stát se obětí spálení nebo naopak jeho schopnosti spustit opálení.
  1. Fototyp I: bílá pokožka, která se vždy spálí, nikdy se neopálí, má hodně pih.
  2. Fototyp II : světlá pokožka, která se vždy spálí, může získat jemné opálení, má hodně pih.
  3. Fototyp III : světlá až tmavší pokožka, často se spálí, vždycky se opálí (středně světlé opálení), může mít pihy.
  4. Fototyp IV : tmavší pokožka, zřídka se spálí, vždy se opálí (tmavé opálení), žádné pihy.
  5. Fototyp V : hnědá pokožka, nikdy se nespálí, vždy se opálí (velmi tmavé opálení), žádné pihy.
  6. Fototyp VI : černá pokožka, nikdy se nespálí, žádné pihy.
Čím světlejší je váš fototyp (fototyp III, a především II), tím vyšší ochranu před slunečním zářením (fotoprotektor) je třeba použít.

Jak funguje opalování?

Opálení spouští především UVB záření vlivem „přirozeného” slunce. Jedná se o adaptační reakci, obranu pokožky před nepříznivým působením slunce. Je třeba si však uvědomit, že opálená pokožka nepředstavuje neproniknutelný ochranný štít. Opálení ji chrání před spálením, ale nesmí podněcovat další nepřiměřeně dlouhé pobyty na slunci, protože právě ty s sebou přinášejí nepříznivé účinky z dlouhodobého hlediska (především různé typy rakoviny kůže).
Pobyt na slunci aktivuje melanocyty, které produkují melanin na obranu před nepříznivými vlivy. Melanin směřuje k povrchu pokožky. Souběžně dochází ke zhrubnutí kůže (zvětší se tloušťka zrohovatělé vrstvy), které má společně s pigmentací ochranný účinek. Nezapomeňte, že UVA záření způsobuje okamžitou pigmentaci, která trvá pouze několik hodin. Nejedná se o opálení, nýbrž o oxidaci, která je viditelná okamžitě po pobytu na slunci. „Skutečné” opálení je způsobené UVB zářením. Objeví se 2 až 3 dny po pobytu na slunci a maxima dosáhne po 3 týdnech pobytu na slunci.

Jak působí opalovací krémy?

Přípravky pro fotoprotekci mají za úkol filtrovat UVB a současně UVA záření ve správné rovnováze. Jejich filtrační schopnost je definována ochranným faktorem, který se nazývá SPF (Sun Protection Factor). Faktor SPF je potřeba zvolit v závislosti na fototypu a intenzitě slunečního záření (moře, hory...).
 
  • SPF 6 = slabá ochrana
  • SPF 15 = střední ochrana
  • SPF 30 = vysoká ochrana
  • SPF 50+ = velmi vysoká ochrana
 
Je nezbytné zvolit i texturu přípravku, která vám vyhovuje a která ulehčí rovnoměrnou aplikaci. Správného účinku dosáhnete opakovanou aplikací každé dvě hodiny. Některá složení jsou dokonce odolná vůči vodě nebo urychlují opálení, aby se snížil čas strávený na slunci.

Jaký vliv má slunce na stárnutí?

Podle odborníků* je 80 % případů stárnutí obličeje způsobeno pobytem na slunci. Stárnutí, které souvisí s vystavováním slunečnímu záření, se nazývá fotostárnutí. Projevuje se hlubokými vráskami, pigmentovými skvrnami a teleangiektázií, viditelným rozšířením malých krevních cév pod pokožkou. Tento typ zrychleného stárnutí se týká především oblastí těla, které jsou často vystaveny slunci, jako obličej, hřbět ruce, předloktí, dekolt a podobně. UVB a UVA záření vážně poškozují kožní buňky, ničí kolagen a elastin a mohou stát za vznikem rakovinových nádorů. Jsou to dostatečné důvody na to, abyste se při vystavování slunci chovali rozumně a při každém pobytu na slunci se chránili.
 
*Gilchrest BA et al., Účinky chronologického stárnutí a fotostárnutí: přehled, J Am Acad Dermatol, 1989; 21(3 bod 2): 610-3